Chlazení datacenter promlouvá výrazným způsobem do celkových nákladů na provoz. Obchodní ředitel Pavel Herout se těmto technologiím věnuje poslední dvě desetiletí a patří mezi naše klíčové experty na tuto problematiku.
V dnešním rozhovoru jsme s ním probrali nejen jeho pohled na současná řešení, které Altron nabízí a aplikuje, ale také na jeho zajímavou cestu na pozici obchodního ředitele.
V Altronu působíte více než 15 let. Jaké byly vaše začátky a jak jste se dostal k oboru datacenter?
K oboru datacenter jsem se dostal až v Altronu. Před tím jsem se zabýval chlazením a vzduchotechnikou. Působil jsem na pozici vedoucího servisu chlazení budov, případně větších technologických celků. A také jsem měl na starosti chlazení transportní. Tedy chladicí a mrazicí nástavby na auta.
Z prvního zaměstnání mám zkušenosti také se vzduchotechnikou, kde jsem zaváděl servis chladicí techniky pro naše zákazníky.
Ve vedení technického týmu jsem poté pokračoval také v Altronu a moje začátky byly hodně pestré. Klíčový moment byl vývoj prvního prototypu modulárního datového centra, který jsem dostal na starosti. Samozřejmě jsem měl k ruce další zkušené členy týmu, osobně jsem se věnoval zvláště koordinaci a návrhu systému chlazení. Povedlo se nám ho sestavit v rekordním čase – v únoru jsme dostali zadání a v květnu jsme prototyp představovali na kongresu. Jsem rád, že se to tenkrát povedlo. Zpětně to vidím jako odrazový můstek pro další směřování Altronu, kterému se na poli modulárních datacenter v současnosti velmi daří.
V současné době však zastáváte pozici obchodního ředitele. Můžete nám blíže popsat své aktuální zaměření?
Nyní se starám primárně o velké zákazníky v sektoru bezpečnosti, kteří pro nás představují velký díl z našeho klientského portfolia a rozvíjím obchodní vztahy. Dalo by se říci, že řeším obchodní případy od A do Z. Od prvních příprav studií až po provozování hotového projektu.
Jak jsme zmínili na začátku rozhovoru, vaší specializací je chlazení datacenter. Můžete nám přiblížit klíčové technologie chlazení, které Altron v současné době aplikuje?
Vždy záleží na provedení konkrétního centra. Například u kontejnerových center používáme vzduchotechnické jednotky umístěné na stropě kontejneru, které nám pomohou zajistit maximální prostor pro datovou část centra.
Vhodnější než jmenování konkrétních případů však bude pohled z globálu. Podstatné je, že svět směřuje k omezení množství chladiva v okruzích chladicích jednotek. To v praxi znamená návrat k vodnímu chlazení a dalším přírodním alternativám, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Takovým, které nevyužívají chladicí médium, jehož úniky mohou ovlivňovat globální oteplování a mohou mít negativní dopad na ozonovou vrstvu. Jednou z těchto alternativ je například adiabatické chlazení.
*Chlazení datacentra Nagoja
Adiabatické chlazení je použito například v datacentru Nagoja. O jak revoluční technologii se jedná?
Adiabatika patří mezi klíčové technologie u větších projektů. Spočívají v distribuci a odpařování vody do vzduchu. Tuto technologii lze použít jak pro přímé zchlazení vzduchu pro datový sál, tak i pro lokální dochlazení venkovních technologií. Příkladem aplikace této technologie jsou datová centra Seznamu. U původních datacenter Seznamu je voda využívána k nepřímému chlazení vzduchu, který následně ochlazuje zařízení přes rekuperační výměníky. U nového datacentra Nagoja je vzduch proudící k IT technice vodou ochlazován přímo, což je v rámci technologií používaných v České republice poměrně revoluční.
Jedná se o inovativní technologii, která umožňuje efektivní a energeticky šetrné chlazení těchto zařízení. Tato metoda využívá principu chlazení, který využívá fyzikálních vlastností vzduchu k regulaci jeho teploty. Při adiabatickém chlazení je venkovní vzduch veden přes chladicí systém, kde je ochlazován prostřednictvím svého přímého kontaktu s vodní mlhou. Při vypařování vody absorbuje vodní pára teplo ze vzduchu a dochází tím ke snížení jeho teploty. Tato metoda umožňuje při vysokých venkovních teplotách rychlé a účinné ochlazování vzduchu bez nutnosti použití tradičních chladicích zařízení, jako jsou chladicí jednotky s kompresorem.
Když to shrneme, adiabatické chlazení datových center má několik výhod. První je vysoká energetická účinnost. Tím, že využívá přírodních vlastností vzduchu a vody, není potřeba vysokého energetického vstupu pro chlazení. To snižuje spotřebu energie a náklady spojené s provozem datových center.
Další výhodou je snížení vlivu na životní prostředí. Adiabatické chlazení produkuje nižší emise skleníkových plynů a může využívat dešťovou vodu. Celkově řečeno je adiabatické chlazení datových center efektivním a ekologicky šetrným způsobem chlazení.
V současné době je navíc velmi skloňováno téma úspory nákladů na provoz. Jak se na to v projektech zaměřujete?
Na začátek bych rád zdůraznil současnou hlavní myšlenku úspor – jakákoliv práce, tedy kWh ušetřená při provozu IT významně eliminuje energetickou náročnost ostatních napojených technologií. Zejména pak chlazení vzhledem k tomu, že z pohledu datacentra má největší spotřebu.
Pokud dojde k vypnutí zařízení, které je spuštěno na mnoha místech, avšak momentálně není potřeba, nemusíme jej napájet. Neztrácíme tak energii na UPS, trafech, přenosové soustavě a samozřejmě šetříme energii také na systému chlazení. To bych považoval za první obecný krok k úsporám.
Dalším krokem je zvyšování teplot na datovém sále a rozšíření oblasti volného chlazení (tzv. free-coolingu). A také například využití zbytkového tepla pro sekundární provoz jako je ohřev vody a další provozně výrobní produkci.
Jakým způsobem promlouvají současné požadavky na ekologii do návrhu a provozu datacenter z pohledu chladicích systémů?
Zde budu lehce skeptický, protože současné požadavky na ekologii promlouvají do návrhu datacenter zejména v otázce zvyšování nákladů. Většina požadavků na zvýšení ekologičnosti provozu, datová centra v investičních nákladech spíše prodražují. Ekologie je v této oblasti drahá.
Jak klíčovou roli hraje ve snižování spotřeby pravidelná kontrola chladicích systémů? Jak často se provádí?
U celoročně provozovaných zařízení je nutná odborná péče 2–4x za rok. Samozřejmě vždy záleží na použité technologii, zátěži IT techniky a mnoha dalších faktorech. Čím sofistikovanější systém, tím více péče potřebuje.
Na závěr tohoto článku bychom vám ještě rádi připomněli další, které toto téma doplňují a které by vás mohly zajímat. Jedním z nich je dřívější rozhovor s Pavlem Heroutem o snižování energetické náročnosti datacenter. Tím dalším je článek o otevření datového centra Nagoja pro Seznam.cz, ve kterém se dozvíte hodnotné informace nejen o použité technologii chlazení.